Předposlední jarní možnost, jak si vybojovat nějaké body do žebříčku se naskytla našim áčkařům o uplynulém víkendu dvojzávodem v Řitce. Jednalo se zároveň o poslední nominační závody na JWOC a EYOC. Běželo se v klasickém Brdském terénu, tzn. relativně čistém lese, místy s obtížnou kamenitou podložkou, a prudkými svahy   severní části prostoru. Jak sobotní krátká, tak nedělní klasika se stavitelům povedly, splnily vše, co se od takového závodu očekává, tedy technicky, resp. fyzicky náročnou trať, kde stavitel (alespoň dle mého skromného názoru) v podstatě ideálně využil terén. A výsledky? No, jako obvykle - žádný zázrak, s jednou výjimkou. Znovu musel klubu zachraňovat Řitku Vítek. Po výborném sobotním čtvrtém místě se zdravě naštval, a v nedělní klasice z toho byla dokonce bedna - třetí místo. Že by forma přicházela akorát včas? No, to se ještě uvidí, každopádně v konečné nominaci na JWOC (juniorské MS) byl Vítek určen jako náhradník. Važme si takového úspěchu našeho malého...

Předposlední květnový víkend strávila část klubu v Rychlebských horách a bodovala zde. Co že mám s tím "bodováním"? Inu, již v pátek vyrazil Vítek spolu s realizačním týmem (tedy se mnou a Boxerem) na testování mládeže na dráze v Šumperku. A časem 9:41 si připsal 2 body do nominačního žebříčku na JMS (ano BODY). Poté jsme se přesunuli do podhůří Rychlebských hor, takřka do Polska, kde se v sobotu dopoledne běžel áčkový sprint v Javorníku. Zde převážně v ulicích městské zástavby kluci bojovali o body (!) do áčkových žebříčků. Výborně zaběhl Petr Synek, který si šestým místem v H16 vyběhl jeden bod (!) do nominačního žebříčku na ME dorostu. A aby toho nebylo málo, dva běžci si vyběhli přes 8000 rankingových bodů (no jo, zase body). I když Vítek, narozdíl ode mě, s výkonem spokojen nebyl. Odpoledne jsme se přesunuli do Bílé vody na Český pohár štafet. Po hóóódně dlouhé době jsme obsadili hlavní mužskou kategorii (no dobře, loni ve Stráži taky, ale to bylo "jen" oblastní mistrovství). A...

Všichni áčkaři spolu s realizačním týmem (rozuměj Synkovi, Vítek a Boxer) vyrazili na druhé a třetí letošní mistrovství do moravské "metropole". V sobotu se běželo mistrovství v nejmladší disciplíně OB, ve sprintových štafetách. Žádnou mistrovskou jsme pochopitelně nebyli schopni postavit, proto si dvě třetiny výpravy zaběhly MIXy. Výsledek? No žádná díra do světa. Nicméně pořád bylo možné brát závod především jako přípravu na to hlavní, co se mělo odehrát v neděli, tedy na mistrovství ve sprintu. Tzn. dát si pozor na sprintové záludnosti, kdy důležitá je plynulost ve spojení s pečlivým čtením záludností v mapě ve velké rychlosti. Bohužel, pět šestin výpravy se nepoučilo a vychybovalo hned na začátku, přičemž důvodem bylo právě špatné čtení mapy. Ztráty v řádu desítek sekund až jednotek minut (!) na sprintu nedoženete, ani kdybyste měli "víte kde" vrtuli. Naštěstí čest výpravy zachránila poslední šestina výpravy. A byla to právě ta šestina, která již našim výpravám zachránila "víte...

Na letošní noční mistrovství ČR jsme velkou výpravu nevysílali a tak čest loňských pořadatelů zachraňovali pouze Synkovi.O závodě nám Tonda starší řekl:"Jelikož to  byl Péťův první oficiální nočák, tak ho šel raději s rozmyslem a pomaleji, aby neudělal chybu a neztratil se. Potřeboval nabýt sebedůvěru. Pár malých chybek udělal, ale nic závažného. Nočák se mu velmi líbil. Tonda bohužel doplatil na nekvalitní čelovku, která se asi špatně nabila a po prvních metrech v lese mu začínala slábnout a závod musel vzdát po šesté kontrole, kdy už sotva viděl kam šlape. Do cíle přišel tzv."nasrán" a obětuje své kapesné na koupi kvalitních světel. Les byl prostoupen značnými hustníky, ve kterých byly vtipně schovány kontroly bez reflexů. Většina postupů byla na udržení směru. Počasí se vydařilo, nepršelo a dokonce vylezl i měsíc. Já jsem trať zvládl bez většího bloudění. Tempo bylo z pohledu ztráty vycházkové, ale bylo to mé maximum. Shromaždiště bylo v kulturním sále s dostačující kapacitou...

  Mimořádné sněhové podmínky nám po mnoha letech umožnily jeden z Polarcupů uspořádat formou lyžařského orienťáku. 28. ledna jsme s Jardou roznesli kontroly do sítě stop vyšlapaných v uplynulých týdnech místními lyžaři a doplněných prošláplými tečkovanými stezkami. Podmínky nebyly nic moc, povětrnostní sice dobré (-5st.), ale kvalita tvrdých a mnohde zaneřáděných stop už měla daleko k ideálu minulých víkendů. Zde jsou výsledky. 1.            Dan Novák                          38.16 2.            Honza Pavlovec                    40.50 3.            Dan...

První celostátní žebříčky se letos jely společně s německými v Klingenthalu. Skromná výprava, kterou kromě slibné lokality lákalo navštívit místo nejbizarnější scény historie našich tajných služeb (spalo se v Kraslicích, kde došlo k prvnímu fyzickému kontaktu s legendárním špiónem) ještě zeštíhlela. S pohnutím sděluji, že šlo zřejmě o poslední remote-výlet černé potvory, vypovídající poslušnost čím dál častěji. Místo startu v závodě jsem se musel věnovat zařizování odtahu zpět do Doks (zlaté byly časy, kdy fachmani a meloucháři fungovali i o víkendech). Reprezentovali tedy jen Pavla v D55 (druhá ze tří, jediná z češek), Dan byl pátý v H21A. Závodu prý nešlo nic vytknout. Počasí, úpravy tratí, zázemí, všechno vyšlo prvotřídně. Tak nevím, jestli mě má štvát víc, že jsem nemohl běžet nebo propadlé startovné, které ale beztak stálo jen zlomeček toho, na co nás tenhle víkend vyšel :-).Bylo by hezké, kdyby nás na dvojzávod za měsíc v jabloneckých Břízkách jelo víc.Tom

V neděli 15.1. se v Bedřichově uskutečnil Ski Adventure. Scorelauf na 5 hodin se uskutečnil většinou ve stopách Jizerské magistrály. Vánice a metelice, zapadané cesty způsobily, že všechny plány se postupně zkracovaly. Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti vyčerpáním (ale stálo to za to) jsme vybojovali pro náš klub vítězství ve smíšených veteránech (MD+). Naštěstí Máša zůstala doma a tak jsme cestou nesnědli psy, ale stavili se na Hřebínku. Více o akci na www.b5h.cz/zimni/   Jára a Petra      

Letos jsme kuželnu obsadili trochu dříve - už týden před Štědrým dnem. Scénář zůstal tradiční, večer byl zahájen nočním orienťákem, jedna novinka se ale přece jen objevila. Na start se dojíždělo autem, což trochu zkvalitnilo tratě a umožnilo navštívit les za břehyňskou silnicí. Zde jsou výsledky : 1. Dan 19:22, 2. Vítek 24:32, 3. Tonda st. 26:36, 4. Tonda ml. 28:55, 5. Marcel 38:07, 6. Petra 46:02, kr. trať Pavla 46:50 Návrat k tradici tematických žertovných převleků se setkal s pochopením a úspěchem. Kouleli mj. pan Pávek s Otíkem, Leodnid Brežněv, vesničan Vilda, traktoristka Kalašnikovová. Všem vytřela zrak zkušená vytěračka podlahových krytin atakující v každé dvacetihodové sérii  hranici sta bodů. Fotky jsou k dispozici na odkazu ZDE. /tom/

Loučení se sezónou posouváme výš a výš do hor, letos poprvé jsme využili Šámalovu chatu na Nové Louce. Myslím, že lepších míst bychom moc nenašli. Jednalo se zároveň trochu o průzkum, který zjistil, že v okolí chaty se dají provozovat aktivity velmi připomínající orienťák a v budoucnu bychom si mohli troufnout i trochu dál do lesa. Patnáct lidí snad přírodu moc neohrozí.Zahajovalo se - jak jinak - s čelovkami na hlavách ve čtvrtek 27.10. večer, krátký sprint vyhrál David o 7 vteřin před Danem. Nejvíc kontrol posbíral Marcel, než ty správné uspořádal do potřebného pořadí, strávil venku víc času, než důstojně kráčející Pavla. Tonda se zase rozhodl "čekpointy" ignorovat a podíval se po širším okolí. Společenský večer poznamenal zvěřinec. Ridgebacka, pitbula a dva trénující bílé tygry zcela pokořil zpívající srnec. Škoda, že mu nevyšel triumfální vjezd na kole do lokálu, tygří posilování se tak ale nemuselo omezit jen na půllitry a jeden z nich srnce zvednul bez toho, aby...

Letošní ŽBČ skončil závodem v Hraběticích za pořadatelství TJN (jednalo se zároveň o závody ŽA). Po celý víkend jsme krom jizerskohorského terénu bojovali se značným vedrem. V sobotní klasice nás Ďunďa nešetřil, časy atakovaly (a u DOK často i přesahovaly) 100 minut. Co se výsledků týe, žádná paráda to nebyla. Napravit jsme se to pokusili na nedělní krátké trati. Ta se běžela v překvapivě "běžeckém" terénu plném kamenů a drobných terénních útvarů. Výsledkově to bylo přeci jen o něco lepší, zmínit lze 9. místo Vítka v H18A, 3 místo Tondy v H16B a 7. místo Péti v H14B. Jak již nadpis napovídá, v příští sezóně bychom mohli mít čtyři áčkaře - Péťu Synka (4. místo v H14B), Tondu Synka a Davida Šmola (2. a 5. místo v H16B) a Vítka (ten si áčko vyběhl již minimálně z MČR na KT). Píši "mohli," protože u Vítka samozřejmě záleží na tom, jestli u nás zůstane (v což doufáme). Čtyři áčkaře, to minimálně v mužských kategoriích náš klub nikdy neměl (pamětníci mě opraví). Nerad bych ale, aby tento...