MČR na klasice - velmi hrubý Jeseník

Vrcholem (minimálně) podzimní sezony je bezpochyby MČR na klasice. A protože "na mistrovství se prostě jezdí", vyrazili jsme i my, ať už jsme na to měli, či nikoliv. Krom pěti závodníků v mistrovských či veteránských kategoriích vyrazil i Pavel, fanklub (Synkovi - Marcela a Tonda nejst.) a nezapomínejme na Bobíka, který nás dotáhl až na shromaždiště v Klepáčově u Šumperka (a samozřejmě také zpět).

Sobotní klasika byla fyzicky velmi náročná. S bravurou ji zvládl Vítek a ve starších dorostencích ze druhého mísa suveréně postoupil do finále. v D45 a H60 se do finále probojovali také Petra H. a Tom. Tonda nejml. není schopen prodat svou fyzickou připravenost, kterou dokazuje v atletice, a naprosto zbytečnými chybami svou fyzičku degraduje. Já bych prodával, až bych brečel, ale bohužel není co (už jsem se zmínil, že to bylo opravdu fyzicky náročný). Pavel dokončil T9.

Nedělní finále již bylo běhatelnější, a to přesto, že se běhalo ve stejném prostoru. Já si v D finále trochu spravil náladu, což se o Tondovi v H16C asi říci nedá. Vítek nadějnou startovní pozici v medaili nepřetavil, ale deváté místo je rozhodně parádní. Každý výsledek na MČR v TOP 10 se počítá! Nejlépe tak dopadl Tom - čtvrté místo v H60. Petra 12. v D45A. Pavel dokončil T9.

Celkově to bylo krásné mistrovství. Náročné tratě s řadou voleb. Nádherný horský les (v nejvyšších partiích až 960 m.n.m.). Ten ale také odhalil naši slabinu, a sice že z našich čisťoučkých borových lesů a roztomilých pískovcových skaleček nejsme na drsný horský terén zvyklí. Je potřeba obrážet i jiné typy terénů, než které nabízí naše oblast, snad vyjma vyšších partií Jizerek. Nejlépe na áčkách, mistrovstvích či vícedenních. Ostatně v Jeseníkách nejlépe zaběhl poctivý obrážeč Vítek...

D.