Je to tak jednoduché. O nic se nestarat, v pátek půl hodiny před odjezdem rychle sbalit a vyrazit na soustředění. Takových zážitků co mě čeká, žádné starosti, kupa srandy, bloudění na čerstvém vzduchu, víkend s lidmi, se kterými jsem rád. A opravdu, spát se chodí po půl noci, v lese bloudím ve dne v noci (dobrý, co?). Nebylo dokonce ani nic, co by rozčílilo Marcela. Jen snad ty Hradečtí tam chyběli, takže na elektrárny ani nedošlo. Uběhlo to moc rychle, možná nás tam mohlo být o pár skalních více, ale bylo to krásné. Moc děkuji zejména Tomovi a Danovi, kteří si to nemohli tak bezstarostně užít jako my, co jsme balili půl hodiny před odjezdem, protože tu velkou zábavu museli pracně připravit a zorganizovat. Tak ještě jednou moc DÍK a já se těším na další soustředění (snad si to břemeno vezmou).
/Pavel
—————