Historický úspěch dokských dorostenců

Naše polární výprava vyrazila v tropických vedrech již v pátek. Dorostenci měli totiž na programu nominační dráhu. Tedy, on ji měl na programu i junior, ale ten dal přednost poladění formičky, tj. rozběhání před sobotou na přilehlém sídlišti s autorem tohoto článku. Dorostenci běželi dobře: Petr 10:09, Tonda 09:40. V případě Petra tedy 3, v případě Tondy dokonce 4 body do nominačního žebříčku.

V sobotu dopoledne jsme se přesunuli do Třemošné na štafety. Klobouk dolů před pořadateli za výběr terénu. Štafetový terén je zpravidla jakási "Popelka", tedy terén, který se na lepší závod nehodí. Plzeňáci (nutno podotknout, že z LPM) vybrali pro oba štafetové závody moc pěkný les s řadou drobných terénních tvarů, který by s přehledem snesl áčka (na tebe se dívám, táborský middle!). Štafeta H21 pojala závod spíše tréninkově, proto o ní (raději) psát nebudu. Klubovou historii však přepsali dorostenci. Petr Synek výborně rozběhl (3. místo), Tonda mnoho neztratil. Na posledním úseku se pak jako velký závodník předvedl Kuba Bílý (hostuje z Teplic) a doběhl čtvrtý. Vzhledem k tomu, že Studenec neměl v pořádku ražení, se tak kluci posunuli na bendu. Pamětníci nechť mě opraví, ale jedná se o první bendu pro dokskou dorosteneckou štafetu. Gratulace, udělali jste nám radost!

 

Odpoledne jsme se přesunuli do pivovaru. Běhat. Vážně! Na sprint jsem se moc těšil. Pro kluky byl navíc nominační. Jak to dopadlo? Nechám nyní za sebe promluvit Béďu, protože sám bych to lépe nevystihl: "Pořadatelé se na závod důkladně připravovali, na trati byla spousta "mlíka", řada otevřených branek, které jsou normálně zavřené. Závodníky ale čekalo několik nepříjemných věcí. Tím prvním hned před závodem bylo sdělení pořadatelů, že 17 tratí muselo být z technický důvodu zkráceno o závěrečný pytlík, protože v části areálu pivovaru došlo ke střetu s jinou akcí (koordinace pivovaru zaskřípala, ale pořadatele nutno pochválit za operativní vyřešení situace). To se nakonec ukázalo jako pozitivum, protože i zkrácené tratě překročily směrné časy. Navíc při šrafování prostoru, kam se nesmí, nebyli pořadatelé příliš přesní, někdo to měl tak, jiný jinak, takže to hodně ovlivnilo volbu postupu v závěru tratí. V úvodu dobíhající závodníci hovořili o tom, že na mostě přes řeku je "nachytávka", pořadatelé nakreslili na most podélně "švába" (dost nečitelně), navíc i schody z a na most nebyly z mapy příliš jasné, a tak se tam v tomto prostoru ztrácely ne sekundy, desítky sekund, ale minuty (to by na sprintu nemělo být). Později startující na to už byly připravení, ale přesto se celá řada z nich nechala na tuto trochu nefér nachytávku nachytat. Když se k tomu přidaly cílové krabičky, které měly o dost jiný čas, problémy v úvodu startu i nepřesné informace pořadatelů na trati ("sem nesmíš, ne ty sem můžeš"), tak v cíli probíhaly vzrušené debaty o regulérnosti závodu. Pravdou ale je, že celá řada tratí byla regulérních a velmi pěkných s řadou voleb postupů, ale na některých byly problémy. A jak to dopadlo? Pořadatelé oznámili v neděli na štafetách, že rozhodli, že některé kategorie zastaví na předposlední kontrole (což je podle Pravidel OB, také netradiční řešení může přijmout jen jury) a že opravili doběhové časy té špatné cílové krabičky."